JÍT SI ZA SVOU VYSNĚNOU POSTAVOU

ak

Karol z blogu With love Kata & Karol sidle své zkušenosti, jak si jde za svoji vysněnou postavou a jak jí v Salonu Korunka pomohli. Jste zvědaví? Tak se pojďte ponořit do čtení…

Máte sny, máte cíle? To je dobře! Po vyčerpávajícím týdnu ležím ráno v posteli, nechce se mi vstávat. Možná ale slovo “nechce” není úplně tím pravým slovem. Moje tělo mi našeptává, abych zůstala v posteli a dopřála si ještě deset minut, možná po dalším budíku přijde opět deset a pak přijde možná ještě půl hodinka spánku. Po kritické hodině, kdy se můj budík rozdrnčí poněkolikáté, zjistím, že nestihnu už ani práci, natož ranní fitko… Kdo se poznává, čtěte dál:)

Teď opravdu, kdo se v tom vidí? Já vidím sebe před pár měsíci, možná před pár týdny, kdy jsem teprve začínala se svou vlastní disciplínou ve cvičení i stravování. Ono všechno jde ruku v ruce. Dnes jsem se rozhodla, jako takové suma sumárum popsat, co jsem změnila a jak jsem zjistila, že prostě po týdnu nemůžu čekat výsledek a jak tělo opravdu potřebuje alespoň dvacet jedna po sobě jdoucích dní, aby si na něco zvyklo. Přečíst si o tom můžete i zde.

Od začátku dubna jsem se opravdu zase začala starat o sama sebe, začala jsem pořádně dbát na stravu “bez cukru”, chodit do posilovny, začala jsem pravidelně běhat, když jsem měla čas, žařadila jsem kruhový trénink nebo jogu – a nešlo to. Ze začátku jsem chodila spát utahaná, probouzela se jak “zpráskaný pes”, špatně spala a byla podrážděná. Výsledkem bylo, že jsem to chtěla po deseti dnech vzdát. Hlava mě ale přemluvila, abych to ještě zkusila a já jsem vydržela.
Po čtrnácti dnech najednou všechno začalo zapadat do sebe. Najednou jsem sama začala vstávat před budíkem, chtělo se mi cvičit, přestávala jsem mít nesnesitelnou chuť na sladké a nálada se zlepšovala. Kolik to tedy trvalo tělu dní, než jsem poznala změnu?

“Pravidlo dvaceti-jedna dní”

Přesně to, co jsem už dáávno věděla, mi teď tělo potvrdilo. Bravo, Karol. Konečně jsi zas na to, co ti knihy a moudří přátele radili, přišla sama.

Nyní jsem se rozhodla odměnit sama se. Odměňování je mojí oblíbenou činností:) Vzpomněla jsem si na jeden příklad, když jsem byla ještě v Londýně a začínala jsem běhat. V Olympijském parku, jsou lampy, daleko od sebe. Když jsem běžela, v podstatě jsem běžela jen od jedné k druhé a věděla jsem, že když doběhnu až k poslední, budu si moci koupit ty vysněné bílé boty, okolo kterých jsem chodila každý den. Doběhla a koupila. Slouží mi dodnes stejně jako tenhle příběh. Ale zpátky k tomu odměňování.
Když jsem teda vydržela 21 dní, poslední týden se odměňuju, v Salonu Korunka. Sem chodím na půlhodinovou proceduru US2A – ultrazvukovými destičkami, která je hned doplněna o Starvac proceduru.

Nejsem odborník, ale Šárka mi dala odpovědi na moje otázky, které jsem jí pokládala během celého týdne, kdy se o mě starala.
Každou návštěvu jsme začaly půl hodinou “aktivního odpočinku”. Gel ve spojení s ultrazvukem US2A napomáhal odstraňovat podkožní tuk, zpevňovat a vyhlazovat pokožku. Poškozená tkáň byla regenerována, a tím bylo dosaženo mikrocirkulace, proto hned po několika ošetřeních, bylo dosaženo jejího vypnutí.
US2A mi Šárka propojila se Starvac systémem, který působil na tukové buňky, pojivové tkáně, cévní i lymfatický systém. Ošetření bylo účinnější než jakákoliv ručně prováděná masáž. Podtlak narušoval tukové buňky, které se odplavovaly lymfatickým systémem z těla, čímž docházelo k úbytku tukové tkáně a výraznému zeštíhlení.
To se opravdu dostavilo a já jsem opticky zhubla o pár centimetrů na každé problémové partii. Fungovalo by to ale bez zajeté životosprávy a cvičení? Jasná byla odpověď, že ano, ale daleko méně.

Celková kombinace byla tedy tím, čím jsem procházela celý týden a náramně jsem si to užívala. Odměna jak má být a já moc děkuji, že jsem si vybrala zrovna Salon Korunka na Náměstí Míru, kam jsem chodila vždy s úsměvem a odcházela ještě s větším.

Děkuji! With love Karol

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *